Sound of Lost Tales

Lindatirionův pokus o výklad Poetického Společenstva

Tento text byl původně napsán pro časopis Thorin české Společnosti přátel díla J.R.R.T. Protože nebyl nikdy uveřejněn, rozhodl se autor pro publikaci zde

Ten příběh začal už dávno a jeho počátky skrývá mlžný opar zapomnění. Prosím všechny, kdo budou tenhle příběh číst, aby přimhouřili oko nad mými soběstřednými vzpomínkami a zároveň prosím všechny, kterých se tento příběh osobně dotýkal, aby v sobě našli dostatek pochopení pro možné nepřesnosti.

Příběh Poetického Společenstva nelze plně pochopit bez toho, aby byla řeč o Novém Hradě a dalších souvislostech. Musím přiznat že zde je můj pohled nejvíce zkreslený citovým poutem k místu, kde jsem prožil snad nejkrásnější období života.

Psal se rok 1992 a já jsem studoval druhý ročník strojírenského učiliště. Spolužák v lavici (nebo spíše spolusedící, protože lavice v oné třídě tvořily řady) si četl o přestávce nějakou knížku. Tu knížku mi půjčil a jmenovala se Tři (Dvě?) věže nebo tak nějak podobně. Zaujala mne, ale že bych jí nějak propadl, to se říci nedá. Ovšem na trhu se v tom roce objevilo také Dračí Doupě vydavatelství Altair, což už byla jiná káva. Brzy začaly dostředivé síly formovat skupiny lidí, kteří chtěli prožívat alespoň na chvíli jiné životy než ve skutečném (techno) světě. Začal jsem tedy s kamarády v Kutné Hoře hrát hry na hrdiny.

Neuplynoulo dlouho a v srpnu (1992) se pod záštitou pražského klubu hráčů her na hrdiny Hexaedr konala akce Dračí Doupě pod širým nebem. Název byl možná jiný, ale náplň je snad jasná. Dnes by se taková akce schovala v inflaci podobných událostí pod škatulku "LARP", ale tehdy šlo o zcela vyjímečnou akci, se kterou snad nikdo neměl pořádné zkušenosti, čímž bude jistě souhlasit např. Michal Bronec, jestliže bude tento článek číst. Akce byla tuším inzerována v Hexaedrovském fanzinu Zlatý Drak.

Jako místo konání byla zvolena (skoro) zřícenina hradu, nacházející se mezi obcemi Adamov a Blansko severně od Brna. Tato zřícenina byla v blahých zmatcích po listopadu 1989 převedena z Vysoké školy zemědělské a lesní na 21. Základní organizaci Českého svazu ochránců přírody, která se (v počtu 9 stálých členů) rozhodla pro její rekonstrukci, což si dnes určitě nedokáže nikdo představit bez zázemí bohatého strýčka. Nicméně v euforii let nedlouho po nástupu kapitalismu se děly i jinačí věci. Dlužno dodat, že vedoucím 21. ZO byl tehdy člověk jménem Robert Kraft, jehož přezdívka Bob vzbuzuje dodnes hrůzu v mnoha lidech, ale jedno se mu upřít nedá: měl vysoké charizma a nebyl žádný hlupák. V době, kdy se mělo konat Dračí Doupě pod širým nebem, byla už na zřícenině znát, že na ní někdo poměrně intenzivně pracuje. Co bylo ovšem pro mne jakožto maloměstského hejska nejúžasnější, jezdili tam pracovat lidé, kteří nejenom že nebyli militantní ekologové, ale navíc dřeli zadarmo a ještě se u toho skvěle bavili! Na to mělo ale teprve dojít.

Akce Hexaedru ovšem skončila naprostým fiaskem, neboli rozpuštěním celé akce v poslední chvíli po neshodách organizátorů právě s panem Kraftem. Důvody nepatří už do rámce tohoto příběhu. Nečekaným důsledkem bylo, že několik málo lidí, kteří tehdy přijeli na akci Hexaedru tehdy na hradě zůstalo do konce volna. Dodnes bych mohl alespoň některé z nich vyjmenovat: Čírí, Lasík, Katka, Radek, Pavel, Jirka, Jirka.

Pak se věci zamotaly. Mezi lidmi, kteří tehdy na Novém Hradě zůstali, byla i malá skupina dívek, které v té době tvořily indiánský kmen, a mezi nimi byla jedna, která k nim (jak jsem se později dozvěděl) až tak docela nepatřila. Tahle skupina dívek zpívala pak večer u ohně nádhernými hlasy písně, které mi zůstanou, v což pevně doufám, v paměti až do konce života. Ty písně (pokud si pamatuji) se jmenovaly Píseň pro Nový Hrad (v tu dobu jméno neměla nebo se jmenovala nějak jinak), Minas Tirith, Středozem (I), Moria a Sněžná. Osudná kombinace horkého večera u ohně, dívčí krásy a fantastického dojmu z písní způsobila že v té chvíli vzplál oheň, který měl vydržet ješte několik let.

Zpěvačkou, která tyhle písně zpívala, byla Katka. Vzal jsem si její adresu a hned jak jsem přijel domů, hořel jsem nedočkavostí až ji navštívím. Docela dlouho mi trvalo, než jsem našel malý paneláček na jednom pražském sídlišti. První návštěva skončila tak, že jsem si vypůjčil vlastnoručně psaný zpěvník (psaný perem a velmi krásným rukopisem).

Pak už se běh věcí nezastavil a příběh pokračoval. Koupil jsem si ostatní díly Pána Prstenů (heč, mám ještě ty v krémovém obalu), zůčastnil se jedné z prvních akcí SPDJRRT (tuším v Brně, Hrnčířská ulice?), začal jezdit každý druhý víkend na Nový Hrad... Úplně jsem propadl světu fantazie. Myslím že každý, koho skutečně uchvátily Tolkienovu knihy si pamatuje na tu úžasnou závrať z orlího letu nad předhůřím Mlžných hor a na sevřené srdce, když se příběh naplnil v ohněm osvětleném tunelu Sammath Nauru. Dračí doupě šlo úplně stranou, protože nedokázalo poskytnout dostatek prostoru - vytvořit iluzi skutečného světa, kde hořkostí naplnění elfové jeden za druhým odlouvají pryč ze Středozemě. V noci se mi zdálo o Středozemi, budil jsem se a zapisoval si na kousky papíru verše, které mě neustále napadaly.

Zvláštní věc byla, že jsem nehrál na žádný hudební nástroj. Protože ovšem jeden z mých tehdejších kamarádů (pak jsem ho přivedl na Nový Hrad, on se oženil s jednou dívkou odtamtud a pak už nebyl můj kamarád) hrál (špatně) na kytaru, začal jsem k němu chodit a učit se. Nic moc, ale jako základ to bylo velmi dobré. Zkoušeli jsme spolu přehrávat Katčiny písničky a do konce života mě bude mrzet, že pak je ten dotyčný hrál při každé příležitosti aniž by se v jejich interpretaci zásadním způsobem zlepšil. Protože mě rodiče měli rádi a viděli, že na tom tedy asi něco bude, tak mi dali k vánocům kytaru. Dnes bych si ji nedovolil žádat, ale v roce 1991 nestála tolik. A protože jsem z ní nikdy nepil pivo, vydržela mi dodnes. Abych to zkrátil, od Vánoc 1991 jsem jezdil na Nový Hrad i s kytarou, navštěvoval Katku, přiváděl ji k zoufalství svými výplody, přehrával si na internátě její písničky, jezdil na Nový Hrad s kytarou, navštěvoval Katku, přiváděl ji k zoufalství svými výplody, přehrával si na internátě její písničky, skládal vlastní... a tak pořád dokolečka. Jen tak na okraj, sama Katka byla na Hradě od srpna 91 jen asi třikrát.

Následujcí cca tři roky 1993 - 95 se špatně popisují, protože se nic klíčového neudálo, snad kromě zpívání v kostýmech na schodech pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstkém náměstí u příležitosti památného sjezdu Společnosti na kolejích v Tróji. Na Novém Hradě se postupně stabilizovalo určité 'tvrdé' jádro, což byli lidé, kteří tam skutečně jezdili ob čtrnáct dní rok co rok, v létě na týden, v zimě jednou za měsíc. Když potkáváte ty samé lidi několik let v tak extrémních podmínkách (noční bojové hry nebyly v žádném z ročních období vyjímkou), zvyknete si na sebe a bavíte se jako by jste spolu vyrůstali. No a protože se většinou večer hrálo a zpívalo (to co se obvykle hraje a zpívá u ohně/u kamen, tj. Slunovrat, Zelené pláně, Igelit, Bedna od whisky, Montgomery...), hrál jsem i já to co jsem v tu dobu uměl - Katčiny i svoje písničky. Prostě jsem měl pocit že jsem něco víc když znám něco co jiný nezná. Nějak se na Novém Hradě začala objevovat i Jitka, která hrála také na kytaru a rozhodně zaujala například Písní Celupa z Ukaňhabu, Tarkovou písní... No a postupně se začali trousit další lidé, kteří třeba rádi a velmi dobře hráli na flétnu, jako Jitka, Radka nebo na kytaru jako Dároš (jediný člověk jehož umění hry na kytaru se dalo srovnávat s Katkou). Prostě zcela nenásilně a hlavně hodně zvolna se sešla celé skupina lidí ochotných a schopných improvizovat, zkoušet nové variace na staré téma (oblíbené bývaly v tu dobu čtyřhlasy) a vůbec si užívat s hudbou a slovy.

Mezitím proběhlo krátké intermezzo ohledně zakládání kapely – obávám se že tehdejší horečnaté vize něčeho ve stylu skupiny Klíč nebo Asonance a ještě navíc pojmenovaného Modrá růže neměly naději na přežití.

Zpětně mě napadá, že pokud se sešla nějaká taková malá skupinka, až na několik vyjímek se nehrálo nic jiného než Tolkienem inspirované písničky. Existuje sice několik takových, které nemají s JRRT žádnou souvislost (například skvělá Dárošova úprava Tlachapouda), ale nepamatuji si že by došly nějaké zvláštní popularity.

Protože setkávat se jen na jednom místě na Moravě nás pomalu přestalo bavit a navíc jak už bylo řečeno Katka na Hrad nejezdila, vyvstala idea sejít se někde jinde. Takových setkání proběhlo několik – na různých chalupách, u Honzy Vorlíčka ve sklepě, u mě doma atd. To bývaly ty nejlepší chvíle – protože jsme také zkoušeli využít techniku k zaznamenání našich výplodů pro budoucí časy, vznikla nakonec audiokazeta, respektive postupem času spousta kazet, které dodnes v x-té kopii kolují po světě (poznámka – v době, kdy jsem dopisoval tento článek jsem s překvapením zjistil, že existují lidé, kteří mají SKORO VŠECHNY kazety, mezi nimi i nahrávky z koncertů, což například o JÁ o sobě prohlásit nemohu). Podotýkám že nikdy nebyly tyto kazety nijak kvalitně nahrané, což se stávalo pravidelně zdrojem sporů.

No a taky se připojila Katka García, kterou Poetické Společenstvo zaujalo na Bilbových narozeninách na romantickém hradě Ketkováku. Tímto jí skládám poklonu za její úžasné písničky.

Konec přišel nenápadně. Alespoň u mě práce pomalu nabývala navrch, takže jsem měl stále méně příležitostí vidět se s ostatními. Další zase začali intenzivně studovat na vysokých školách. Na Nový Hrad už se moc nejezdilo, nebyl čas a začali tam jezdit noví lidé, kteří si vytvářeli své vlastní skupinky. Dároš zmizel kdoví kam a asi rok o něm nebylo vůbec slyšet. Na svolaný sraz někde daleko v Čechách přijíždělo z Moravy méně a méně lidí. Vznikalo méně a méně nových písniček. Rozhodně se nedá říci že se Poetické Společenstvo rozpadlo – nikdy nevzniklo, ale spíše se tahle skupinka známých rozplizla podobně jako se pomalu rozplizne parta která na gymnáziu vymetla každou hospodu a po maturitě si členové našli jinou zábavu. Každopádně od začátku roku 2001 nevím o žádných kontaktech mezi „členy“, které by se vztahovaly k hudbě.

A jak říkají Španělé, es todo. Nebo ne?

Lindatirion

Lindatirion's attempt to explain the Poetic Fellowship

This text has been originally written for Thorin, periodic of Czech Tolkien Society. Because it was never published, author has decided to publish it here.

This story started long time ago and it's outset is covered by fog of forgiving. I would like to ask in advance every reader to turn a blind eye to this story and - simultaneously - those personally connected with story to be tolerant to my sentiment and mistakes.

It is impossible to fully understand story of Poetic Fellowship without speaking of Nový Hrad (New Castle) and other consequences. To be honest my view here is mostly biased by my emotional pledge to the place where the most beautiful part of my life passed.

It was in 1991 and I was studying 2nd grade of secondary modern school. My classmate (or better neighbor) was reading some book during breaks. He lend this book to me and I guess the name was Three (Two?) Towers or something like this. I was interested, but I cannot say that I was absorbed, really no. But in this year Dungeons & Dragons type RPG by Altair Publishing was released on Czech market - and it was a different story. Sooner or later groups of a people wanting to live for a moment in different world started to be formed by centripetal forces. So I started to play the Role Playing Games in Kutná Hora city.

Later, in August (1992), a Prague Society of RPG Games called Hexaedr organized D&D game in the open terrain. I do not remember the name, but clearly you understand what was the content. Today there is bunch of similar meetings every year under "LARP" category, but in those days it was really unique action. Nobody knew how to organize such a big meeting - Michal Bronec will probably agree if he will read this. As far as I remember, meeting was announced in Golden Dragon magazine, I guess.

As the place for meeting (almost) ruins of Nový Hrad - a medieval castle between Adamov and Blansko, north of Brno were selected. Ownership of these ruins was (in well known twists after the November 1989) assigned from Agricultural University to 21st Organization of Czech Union of Protectors of Nature (huh, sorry for such a translation, definitely it is not Green Party). This group (9 persons in total) decided to start building this castle again from ruins. Nobody can imagine such a operation without rich uncle today. But ok, in those twisted times everything was possible. I have to say that chief of 21st group was in these times man named Robert Kraft, called also Bob - and this nickname sounds horrible to n=many people. But he was not stupid and had big charisma. In times of D&D game it was possible to see that somebody is working on castle ruins. But what was absolutely amazing (to me as the urban guy), was fact that meany people were visiting this castle, working for no money and enjoying work together! But the story continues.

Hexaedr's action was absolute fiasco, which means that in last moment before start it was stopped because of dispute between an organizers and already named Mr. Kraft. There is no space for reasons in this story. Unexpected result was, that some of people who arrived for the Hexaedr's D&D game stayed then up end of vacation period. I could name some of them till now: Čírí, Lasík, Katka, Radek, Pavel, Jirka, Jirka.

Then things become unclear. Among people, which stayed on New Castle was also small group of girls, which formed Indian tribe then, and there was one which was no (as I have found later) so much belonging to this tribe. While sitting around the camp fire on evening this group of girls sang by their beautiful voices songs which will remain, I believe, in my memory until end of my days. These songs (as far as I remember had names Song for New Castle (in those days it was either unnamed or named somehow differently, I do not know), Minas Tirith, Middle-earth (I), Moria and Snow-White. Fatal combination of a hot evening beside of a camp fire, beauty and fantastic impression which came from these song caused that fire flaring for next years was suddenly awaken.

The singer who sang these songs was Katka. I got her home address and as soon as I arrived home I was bursting to visit her. It took long time for me to find small concrete house located in one of Prague suburb. First visit ended with my borrowing of hand-written songbook (written by pen in very lovely handwriting).

So things started to be and story continued. I bought another two parts of Lord of the Rings (1st Czech edition, it should be rare now), visited one of first parties of SPDJRRT (Czech Tolkien Society) arranged in Brno, started to visit and work every 2nd weekend on Nový Hrad... I was totally captured by world of imagination. I think that everybody who was truly enchanted by Tolkien books remember the splendid flight of eagles over the Misty Mountains and heart clutched by end of the story in tombs of Sammath Naur. Dungeons & Dragons were forgiven, unable to provide space for imagination - to create an illusion of real world, where elves filled with bitterness are leaving Middle-Earth one by one. I had dreams of Middle-earth, awaking in middle of night and writing lyrics coming from my mind to paper craps.

The strange was fact that I was not playing any music instrument. But because one of my friends of that time (then I brought him to the Nový Hrad, he met one girl there, got married with her and then he was not my friend anymore) was playing (not very well) classic guitar, so I started to visit him and learn from him. Nothing special, but very good as start-up. We tried to perform Katka songs and I will regret until end of my days that this friend then was performing them on every occasion without improving interpretation significantly. Because my parents loved me and saw that there is something on it, I got guitar on Christmas. Today I not venture for this, but in those days it was cheap. And because I never drunk beer from it, it stays with me till now. To be shorter, beginning Christmas 1991 I started to commute to Nový Hrad, visiting Katka, making her desperate by my figments, playing her songs on college, cummuting to Nový Hrad with guitar, visiting Katka, making her desperate by my figments, playing her songs on college, composing my own... and so on and so on. Just a margin, Katka herself was on Nový Hrad three times since August 1991, I guess.

Following three years, 1993 - 95 are hard to describe, because there was nothing so important, maybe with an exception of singing on stairs leading to Jan Hus memorial, placed on Staroměstské náměstí (Old Town Square in Prague) on the occasion of well remembered party of Czech Tolkien Society on Troja college. Meanwhile on Nový Hrad the 'core' people group got stabilised, which means people commuting there really every second weekend whole year, for week in the summer, once a month in winter. If you meet few years same people in such extreme conditions (there was no surprise to have night 'outdoor quest game' in any season), you will get used to them and become like siblings. So, because usually every evening there was playing and singing (of course songs suitable for evening camp fire, like <unable to translate, local Czech>), I also played a songs that I knew - Katka's and mine. I simply got sense that I am more than anybody other, if I know more that other. Somehow Jitka appeared from time to time on Nový Hrad, playe also guitar and surely captured by Celup from Ukaňhab song, Tark song... More and more, some people joined, playing flute very well, like Jitka, Radka or guitar like Dároš (only men which guitar skills were comparable with Katka). Simply, non-violently and above all whole group of people willing and able to improvise, try new variants on old theme (four-part voices were favorite in those times) and actually enjoy the music and the words of lyrics was slowly formed.

There was an intermezzo meanwhile about music band foundation - I am afraid that my feverish visions of Klíč or Asonance (a Czech medieval-style bands) style band, named in addition Blue Rose then were unable to survive.

Retrospectively it is important that whenever such a small peple group met, only Tolkien-inspired songs were performed with rare exceptions. Sure, some non-Tolkien related songs exist (for example lovely Dároš arrangement of Tlachapoud <name of somebody from Lewis Carrol's Alice in Wonderland>), but I do not remember if such a songs were extremely popular.

Slowly but surely we started to stop enjoying meetings on only Moravian place and in addition, as I wrote above, Katka was not visiting Nový Hrad. So we got an idea to meet somewhere else.. There were some such a meets - at various cottages, at Honza Vorlíček's cellar, at my flat etc. Some of these a moments were the best - because we started to try to record our figments for future times, finally compact cassette was created, actually many cassettes during time, which circulate around the world in x-th copy (remark - in time I was writing this article I was surprised that one guy exist having VIRTUALLY ALL cassettes, including recordings of concerts - and I cannot say this about myself). Note that never these cassettes were quality recorded, and this often was causing disputes.

Well, also Katka Garcia joined because Poetic Fellowship captured her during Bilbo Birthday Party on romantic Ketkovák castle. I would like to express here my tribute to her for her beautiful songs.

End came silently. At least in my case my employment started to cut my free time, so I had less and less chance to see the others. Some started to study intensively on an universities. There was practically no time to visit Nový Hrad community, new people started to replace our 'generation' and to create their groups of interest. Dároš was lost for year and nobody heard about him. Only few people from Moravia arrived to a meeting arranged in far, far Bohemia. Fewer songs were newly created. No, it is not right to say that Poetic Fellowship was broken - it was never created. More precisely this circle of friends connected together by love of music disappeared in the morning air similarly to classmates - school menace, disappearing after school year end. Anyway, since 2001 I do not know about any contacts among "members", at least related to music.

And like Spanish says, es todo. Or not?

Lindatirion